Farní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé je orientovaná stavba (východ – západ), situovaná na vyvýšeném místě nad středem obce, kolem které se až do poloviny 19. stol rozkládal hřbitov.
Autorem návrhu kostela byl pravděpodobně dle pramenů příborský stavitel Václav Röhrich. K tomuto staviteli lokálního významu není mnoho archivních materiálů. Ví se, že pocházel z Nového Jičína a byl činný např. při přestavbě příborských měšťanských domů nebo při opravě kostela sv. Václava v Moravské Ostravě a stavbě fary tamtéž.
Kostel sv. Jana Nepomuckého jednolodní pozdně barokní architektura obdélného půdorysu s mírně ustupujícím kněžištěm a polokruhovým závěrem, s přistavěnou dvoupodlažní sakristií při jižní straně kněžiště a novodobou kaplí při severní straně lodi. Loď a kněžiště jsou zastřešeny sedlovou střechou, pokrytou měděným plechem, sakristie a kaple pak mansardovou střechou. Hlavní rozměry nového kostela jsou: délka 28,45m, šířka 14,07m, výška 14, 86m. Stavbě dominuje 37m vysoká hranolová věž, vtažená do hmoty kostela, završená odstupňovanou korunní římsou a pozdně barokní polygonální helmicí. V horních částech věže se kromě východní strany nachází ciferník hodin, mírně zapuštěný do římsy a pod ním půlkruhově klenutý obdélný okenní otvor, otevírající se do zvonového patra.
Tříosé západní průčelí se středním rizalitem je v horní části připojeno k věži dvěma volutovými štíty. Uprostřed severní a jižní strany západní fasády se nacházejí niky, ve kterých jsou umístěny plastiky svatých Cyrila a Metoděje. Ve spodní části věže mezi vysokými pilastry s římsovými hlavicemi a s patkami, je situován hlavní vchod. Nad ním je prolomen výklenek, ve kterém je umístěn kamenný znak Olomoucké kapituly a menší polokruhové okno, vyvedené do předsíně hudební kruchty.
Na jižní straně lodi jsou prolomena tři vysoká okna se stlačenými záklenky. Místo čtvrtého okna je jen výklenek s malým oknem, vedoucím na schodiště ke kruchtě. Pod prostředním oknem je umístěn vedlejší vchod do lodě kostela. Ke kněžišti přiléhá dvoupatrová sakristie. Na jižní zdi sakristie jsou mezi horním a dolním oknem sluneční hodiny.
půlkruhovém závěru kostela jsou dvě okna, prolomená do kněžiště, a uprostřed nika se sochou patrona kostela sv. Jana Nepomuckého. Nad kněžištěm se tyčí polygonální sanktusník (malá věž) s lucernou a helmicí.
K severní straně kostela byla na začátku 20. stol přistavěna kaple. Její vnější vzhled je přizpůsoben vzhledu hlavní lodě. Je členěn pilastry a z hlavního průčelí kaple také čtyřmi oválnými okny a malým okrouhlým štítem s datem posvěcení kaple.
Hlavním vstupem v západním průčelí se vchází do malé předsíně v hmotě věže a odsuď pak původními dřevěnými dveřmi s originálním kováním do podkruchtí samotné lodi kostela.
Kostelní loď je zaklenuta třemi pruskými klenbami, rozdělenými dvěma profilovanými pasy dosedajícími na přízední pilíře, které jsou členěné pilastry s výrazně profilovaným úsekem kladí. Na konzolách u pilířů jsou umístěny sochy sv. Anežky České, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Bosca a sv. Františka z Assisi z 1. pol. 20. století. Mezi pilíři je zeď odlehčena výklenky, v kterých se nacházejí vysoká obdélná okna s půlkruhovými záklenky. V prostředním výklenku za novější skleněnou stěnou po pravé straně lodi se nalézá boční vchod a naproti vchod do kaple. Po stranách kostelní lodi, mezi pilíři třetího klenebního pole, jsou umístěny dva boční, pozdně barokní polychromované oltáře se sarkofágovou menzou a dřevěným retáblem. Po pravé straně se nachází oltář zasvěcený sv. Mikuláši s dřevěnými plastikami sv. Ambrože (?) a Blažeje po stranách a na levé straně pak oltář s obrazem Klanění pastýřů a s plastikami Panny Marie a sv. Josefa. V kostelní lodi jsou také dochovány jednoduché dřevěné barokní lavice a pod okny prvního klenebního pole také dvě dřevěné zpovědnice.
V zadní části lodi je vestavěna hudební kruchta, podklenutá trojicí kleneb, rozepřených mezi obvodové zdivo kostela a dva mohutné pilíře půlkruhové arkády, otevřené do prostoru kostelní lodě. U pilířů na konzolách jsou osazeny sochy sv. Vojtěcha a sv. Jana Sarkandra. Na kruchtě se nachází dřevěná skříň varhan, členěná polosloupy a pilastry, zdobenými bohatou reliéfní výzdobou. Na zadní stěně vedle varhan jsou umístěny také plastiky hrajících andílků.
Kněžiště je zaklenuto jedním polem valené klenby s pasy a půlkruhový závěr je zaklenut konchou. Kněžiště je prosvětleno dvojicí oken s vitrážemi, nacházejících se ve výklencích, prolomených na severní a jižní straně závěru kněžiště. Nad vchodem do sakristie po pravé straně kněžiště je prolomen velký čtvercový otvor s polokruhovým záklenkem otevřený do oratoře nad sakristií. Na opačné straně kněžiště se nachází vchod do kaple. V místě vítězného oblouku, kde se kněžiště konkávním obloukem sdruženého pilíře připojuje k lodi, se nacházejí na evangelní straně dřevěná polychromovaná kazatelna a na epištolní straně křtitelnice. Na poprsni kazatelny se nachází polychromovaný reliéf s výjevem Krista mluvícího se samařskou ženou u studně. Architektura křtitelnice s reliéfem Kristova křtu je stejně jako kazatelna završena menší stříškou a bohatě zdobena rokokovými ornamentálními i figurálními plastickými motivy. V závěru kněžiště se nachází hlavní oltář s představěnou zděnou sarkofágovou menzou a dřevěným, bohatě zdobeným tabernáklem, uprostřed něhož se nalézají malá pozlacená nika s křížem a otočný svatostánek. Na tabernáklu je sedící beránek na knize se sedmi pečetěmi a se svatozáří a kolem tabernáklu jsou umístěni dva pozlacení adorující andělé. Retabulum oltáře je konkávně prohnuté, vysoký zděný sokl s prolamovanou římsou nese na každé straně dvojici korintských sloupů, mezi nimiž jsou osazeny plastiky sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty. Uprostřed je umístěn v černém rámu oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého. Sloupy nesou členěné kladí s vlysem a římsou na které jsou umístěni dva andělé. Uprostřed konchy je umístěno zlaté slunce se zlatými paprsky a hebrejským nápisem JAHVE v modrém oválném poli. Pod okny v kněžišti se nalézají dva menší postranní edikulové oltáře, zasvěcené Božskému Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Srdci Mariinu. Na konzolách u pilířů jsou ještě sochy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Prokopa.
Hlavní oltář je dílem mistra Johane Nitscheho, kazatelna a křtitelnice pochází z dílny opavského mistra Karla Kastnera. Autorem obrazu patrona kostela, který je dosud zavěšen na čelní stěně kostela za hlavním oltářem, je Ignatz Berger – malíř z Nového Jičína.
Boční kaple je jednolodní obdélný prostor s nevymezeným kněžištěm, zaklenutý valenou klenbou s výsečemi, vymezenými pro tři obdélná okna s půlkruhovým záklenkem prolomená do hlavní lodi kostela a pro čtyři oválná okna prolomená vně kaple. Prostor kaple je členěn přízedními vertikálními pilastry a štukovým pásem, probíhajícím pod klenbou kolem celé kaple. V kněžišti se nachází hlavní oltář s dřevěnou menzou, v níž se skrývá Boží hrob, a malým dřevěným tabernáklem se štukovou ornamentální výzdobou a dvěma adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou také na soklech umístěny sochy sv. Ludmily a Václava a svatých Josefa a Aloise. Uprostřed štukově bohatě zdobeného zděného retáblu se nachází socha Panny Marie Lurdské v jeskyni. V kněžišti vlevo pod oknem je umístěn barokní obraz sv. Barbory, uprostřed kaple vlevo na zdi pak sousoší svatých Jáchyma a Anny a naproti obraz Panny Marie Ustavičné pomoci ve zdobeném štukovém rámu. Vzadu naproti vchodu do lodi kostela se nachází plastika Piety, která, společně s dvěma ornamentálně a figurativně vyzdobenými mramorovými deskami s vytesanými jmény, tvoří pomník padlých ze starobělské farnosti v 1. světové válce.
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé je jedna z mála staveb z přelomu 18. a 19. století v ostravském regionu, které svébytným způsobem dokázaly spojit prvky pozdního baroka (rokoka) s prvky baroka rustikálního. Na rozdíl od jiných chrámových staveb se tato památka dochovala v nezměněné původní podobě až do dnešní doby.